|
|
Molecular mechanism of Cannabinoid receptor 1 regulation by SGIP1
Dvořáková, Michaela ; Blahoš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konvalinka, Jan (oponent) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Molekulární mechanismus regulace signalizace kanabinoidního receptoru 1 proteinem SGIP1 Abstrakt Src homology 3-domain growth factor receptor-bound 2-like endophilin interacting protein 1 (SGIP1) byl identifikován jako interakční partner kanabinoidního receptoru 1 (CB1R). Jejich protein-proteinová interakce byla potvrzena koimunoprecipitací. SGIP1 brání internalizaci aktivovaného CB1R a moduluje jeho signalizaci v buňkách HEK293. Pomocí elektrofyziologické metody terčíkového zámku jsme prokázali, že SGIP1 ovlivňuje signalizaci CB1R v autaptických hipokampálních neuronech. Sadou behaviorálních testů jsme zkoumali důsledky delece SGIP1 na chování regulované endokanabinoidním systémem u myší s konstitutivní delecí SGIP1 (SGIP1-/- ) a myší WT. U myší SGIP1-/- nebylo změněno zkoumání prostředí, pracovní paměť a senzomotorické učení. Myši SGIP1-/- byly méně úzkostlivé a depresivní. U samic SGIP1-/- byla zrychlena extinkce averzivní vzpomínky. Projevy kanabinoidní tetrády byly delecí SGIP1 taktéž ovlivněny. Samci SGIP1-/- vykazovali abnormální příznaky závislosti na THC. Delece SGIP1 také snížila akutní nocicepci a myši SGIP1-/- byly citlivější na antinocicepční účinky agonistů CB1R a morfinu. Interakce CB1R-SGIP1 vede k významné modifikaci signalizace CB1R. Pozorování in vivo dále naznačují, že SGIP1 ovlivňuje...
|
|
|
Vliv endokanabinoidního systému na světelnou synchronizaci cirkadiánního systému potkana
Filipovská, Eva ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Balík, Aleš (oponent)
Cirkadiánní systém savců je řízen suprachiasmatickými jádry v hypotalamu. Tento systém je synchronizován se světelnými podmínkami pomocí fázových posunů, které nastávají po expozici světlu v subjektivní noci. Nedávné výzkumy ukázaly, že aktivace receptorů endokanabinoidního systému potlačuje světlem indukované fázové posuny a ovlivňuje tak schopnost cirkadiánního systému ke světelné synchronizaci. Tato práce má za cíl prozkoumat tento vliv na behaviorální úrovni a na úrovni světloreaktivních buněčných procesů v neuronech suprachiasmatických jader. Naše výsledky ukazují, že aktivace kanabinoidního systému pomocí agonisty CB1 receptorů moduluje světlem indukovanou fosforylaci extracelulárním signálem regulované kinázy 1/2 (ERK1/2) a expresi proteinu c-Fos v neuronech suprachiasmatických jader v mozku potkana, což koreluje s potlačením světelné synchronizace cirkadiánního systému pozorované na behaviorální úrovni. Klíčová slova: cirkadiánní systém, suprachiasmatická jádra, světelná synchronizace, endokanabinoidní systém, CB1 receptory, extracelulárním signálem regulovaná kináza 1/2, ERK1/2, c-Fos
|
|
|
Dysregulace endokanabinoidního systému při obezitě a jeho modulace pomocí omega-3 mastných kyselin v dietě
Kalendová, Veronika ; Rossmeisl, Martin (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Markéta (oponent)
Obezita je spojena s řadou metabolických komplikací včetně inzulínové rezistence, dyslipidemie a zvýšeného krevního tlaku (metabolický syndrom). Aktivita endokanabinoidního systému (ECS) u obezity je zvýšena, čímž může docházet k dalšímu prohlubování metabolických komplikací. Farmakologická léčba založená na blokádě kanabinoidního receptoru CB1 vedla ke snížení hmotnosti a k významnému zlepšení metabolických parametrů u obézních pacientů. Nicméně paralelní ovlivnění centrálního nervového systému vedlo k nežádoucím účinkům jako je úzkost a depresivní nálady. Experimentální studie v poslední době ale naznačují, že podávání omega-3 polynenasycených mastných kyselin z mořských zdrojů (EPA, DHA) v dietě může tlumit aktivitu ECS v periferních orgánech (tuk, játra, pankreas), a tak částečně bránit metabolickým komplikacím při obezitě. Jedním z možných mechanismů účinku EPA a DHA by mohlo být vytěsňování arachidonové kyseliny z sn-2 pozice membránových fosfolipidů, čímž dojde ke snížení nabídky substrátu pro tvorbu endokanabinoidních molekul. Klíčová slova: omega-3 mastné kyseliny, obezita, endokanabinoidní systém, 2-arachidonoylglycerol, anandamid
|
|
|
Role kanabinoidního systému v neurobiologii a léčbě psychotických onemocnění - experimentální studie v animálních modelech psychóz
Nováková, Pavlína ; Páleníček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šustková, Magdaléna (oponent)
Ve světě je téma užívání kanabisu a jeho vztahu k psychóze velmi žhavou a intenzivní oblastí výzkumu. Vzhledem k faktu, že ČR patří mezi země s nejvyšší prevalencí užívání konopí (kanabisu) na světě, je tato otázka velmi citlivou záležitostí i v našich podmínkách. V teoretické části této práce jsme se pokusili shrnout současné poznatky týkající se vztahu mezi kanabinoidním systémem, užíváním konopí a psychózou a současně poukázat na budoucí možné terapeutické využití kanabinoidů v léčbě psychotických onemocnění. V praktické části práce jsme se zaměřili na ověření propsychotických vlastností THC v animálním modelu s důrazem na otázku, zda akutní subkutánní podání této látky může sloužit jako nový kanabinoidní model psychózy. Současně jsme také zjišťovali, zda v tomto modelu CBD vykazuje antipsychotické účinky. Dané hypotézy jsme ověřovali ve dvou behaviorálních testech (test otevřeného pole, PPI ASR) a pomocí elektrofyziologické metody (kvantitativní EEG). Celá analýza byla doplněna o farmakokinetiku kanabinoidů po subkutánním a perorálním podání. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kanabinoidní signalizace a její fyziologický význam
Pavluch, Vojtěch ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Moravcová, Simona (oponent)
Lidská společnost je ve styku s kanabinoidními látkami již od starověku. Ať už lidé využívali rostlinnou biomasu nebo bylinné léčitelství, bylo konopí vždy předmětem diskuzí. Poznatky objasňující molekulární principy účinku látek obsažených přírodně jen v konopí jsou však známy jen několik málo desítek let. Cílem této práce je charakterizovat subtypy receptorů, na které se kanabinoidy vážou, molekulární mechanismy jejich působení, následné konsekvence ve fyziologii a také poukázat na potenciální uplatnění jak rostlinných, tak syntetických kanabinoidů v lékařství. Kanabinoidní receptory jsou hojně se vyskytující podskupinou integrálních membránových receptorů, spadající do velké rodiny receptorů spřažených s G-proteiny. Vzhledem k ubikviternímu výskytu v organismu tyto receptory po aktivaci příslušnými lipofilními ligandy ovlivňují celou škálu fyziologických pochodů. Vazba kanabinoidních látek na daný subtyp těchto receptorů spouští specifickou signální kaskádu v buňce a ovlivňuje tak určitým způsobem buněčný metabolismus. Studium kanabinoidních receptorů a jejich ligandů přispívá k porozumění procesům zahrnujícím tvorbu paměti a učení, ale také mechanismům zapojeným v analgézii, imunomodulaci a buněčné proliferaci. Tyto receptory však ovlivňují také fyziologii kardiovaskulárního systému nebo...
|
|
|
Pěstování konopí (Cannabis sativa L., C. indica L) a využití jeho biologicky aktivních látek v medicíně
Kahánková, Zdeňka ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Božik, Matěj (oponent)
Konopí jako léčebný prostředek bylo užíváno od nepaměti. První dokumentovaný nález konopí užitého k léčebným účelům pochází z oblastí Číny a je datován do období 4 000 let př. n. l.
Rostliny konopí obsahují velké množství sekundárních metabolitů, které jsou biologicky aktivní. Mezi tyto látky patří kanabinoidy, enzymy, glykoproteiny, alkoholy, aldehydy, ketony, jednoduché kyseliny, mastné kyseliny, stereoidy, terpeny, fenoly, flavonoidy, vitaminy, pigmenty a další. Největší pozornost upoutal psychoaktivní kanabinoid tetrahydrokanabinol. Obsah této látky v rostlině určuje hranici mezi léčebným konopím a technickým konopím. Za technické konopí jsou považovány pouze ty rostliny, které mají obsah THC do 0,3 %.
Vnější vlivy hrají při pěstování konopí významnou roli v obsahu sekundárních metabolitů v jednotlivých rostlinách během jejich životního cyklu. Je proto nezbytné, aby pěstování konopí pro léčebné účely probíhalo v řízených pěstebních podmínkách. Dodržování standardizovaných podmínek umožňuje splňovat limity nutné pro jeho použití pro dané účely, ať už se jedná o výzkum anebo jeho užití k léčbě.
Velkým přelomem ve výzkumu byl objev kanabinoidních receptorů. Tento poznatek umožnil objasnit účinky kanabinoidů na jednotlivé tkáně. V současné době probíhá intenzivní výzkum syntetických ligandů kanabinoidních receptorů. Fytokanabinoidy, terpeny a další sekundární metabolity konopí vykazují synergistické působení, a proto by tyto látky neměly být zkoumány izolovaně, nýbrž by měly být brány jako celek. Lze předpokládat, že léčba kanabinoidy se stane standardním léčebným opatřením, které pomůže zmírnit průvodní nepříjemné příznaky onemocnění, popř. pacienta i vyléčit.
|
host ::
RSS.